|
|
Výklad novozákonní perikopy M+21.1-9 optikou intertextuality a teorie recepce
Konupková, Kateřina ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice intertextuality v kontextu biblistiky, a to konkrétně v souvislosti s exegezí perikopy Matouš 21,1-9. Skládá se ze dvou hlavních částí. První část popisuje termín intertextuality jako takový, jeho vznik, chápání tohoto pojmu různými autory a jeho aplikaci v biblických studiích. Na představených typech intertextuality je komparativním způsobem dokázána její problematika. Tuto část popisují kapitoly 1 a 2. Druhá část se soustředí na konkrétní exegezi Matoušovy perikopy 21,1-9. Tuto část popisuje kapitola 3. Skrze biblickou exegezi jsou nastíněné intertextuální vztahy mezi Starým a Novým zákonem, k čemuž jsou využity konkrétní biblické pasáže. Mým záměrem je skrze výklad těchto biblických pasáží dokázat, jak se autor Matoušova evangelia snaží specifickým způsobem přesvědčit své čtenáře o Ježíšově mesianismu s použitím právě těchto intertextuálních metod.
|
|
|
Christologie Markova evangelia 1. 2-3 se zaměřením na starozákonní intertextualitu
Gricyk, Oleg ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Intertextualita jako metoda biblických interpretací je dobře známá a často se zneužívá v teologických kruzích. Práce kriticky popisuje, jak se používá intertextualita a jaké jsou hlavní problémy tohoto termínu a metody. Hlavním závěrem je, že intertextualita jako moderní metoda není moc vhodná pro biblicky studium, jelikož má spíše matoucí a nestabilní přístupy. Na druhou stranu, intertextualita ve smyslu staré a dobře známé metody teorie zdrojů může se používat i nadále, avšak nepřináší nic výjimečně nového. Filozofické předpoklady moderní hermeneutiky by mohly vést k protichůdným závěrům. Již nejde především o pochopení a dosažení původního významu, ale každý může do starých textů uvádět nový význam a smysl. Tato práce ukazuje, že přistup založeny na smrti původního významu, se zakládá na pochybných předpokladech a převádí k nejistým záměrům. Hlavním zájmem této práce je úvodní citace Markova Evangelia. Jelikož Markovo Evangelium je považováno za nejstarší, uvádí se, že jeho Christologie není vyvinuta, a radikálně se liší od Christologie v pozdějších evangeliích. Nicméně v této prací je zřejmé, že Ježíš u Marka má stejné kvality jako Jahve u Izajáše a Malachiáše. Dále, při bližším zkoumání toho, jak Mark používá proroky Izajáše a Malachiáše, můžeme vidět, že klasický výklad o tom, že Jan Křtitel...
|
host ::
RSS.